|
|
Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku
Slavíková, Jana ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku" se primárně zabývá architekturou a výzdobou okrouhlého altánu v zahradách zámku Jindřichova Hradce v kontextu s jeho funkcí. Úvodní část je věnována historickému vývoji výstavby celého komplexu hradu, který byl v době renesance přestavěn na zámek. Hlavní část práce pojednává o popisu architektury, výzdobě a její ikonografii, zaměřuje se také na problematiku funkce stavby spojenou s jejím půdorysem i výzdobou. Dále jsou blíže uvedeni někteří architekti a stavebníci, a také objednavatel stavby pan Adam II. z Hradce. V dalším oddílu jsou pak dílčí části rondelu porovnávány s některými jinými stavbami v Čechách. Závěrečná kapitola popisuje problematiku kulturního života šlechty tehdejší doby.
|
|
|
Zámecká pevnost Floriána Gryspeka z Griesbachu v Kaceřově
Urbanová, Kateřina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Zámecká pevnost Floriána Gryspeka z Griesbachu v Kaceřově Práce je zaměřena na opevnění renesančního zámku a na zařazení fortifikace do kulturně historického kontextu. Tematicky navazuje na autorčinu předchozí práci, zaměřenou na architekturu a historii Kaceřova. Na základě ikonografické dokumentace byla popsána bastionová fortifikace reprezentačního sídla královského sekretáře. Samostatná část práce byla zaměřena na dnešní podobu opevnění. Byly shrnuty možné důvody, které vedly Floriána Griespeka k rozhodnutí investovat do rozsáhlé obrany sídla. Autorka propojila modernizaci opevnění v Evropě v první polovině 16. století s tureckými nájezdy. Po shrnutí literatury byl zrekapitulován historický vývoj bastionového opevnění v Itálii a pozornost byla soustředěna na transformaci jednotlivých prvků do střední Evropy. Pozornost byla věnována vojenským architektům a jejich literární činnosti. V rámci traktátové literatury byl kladen důraz na fortifikační předlohy Sebastiana Serlia a Francesca di Giorgia, který vydal Trattato di architettura civile e militare již po roce 1482. Novinky v pevnostním stavitelství se objevily na konci pozdní gotiky a touha po inovacích byla umocněna technologickým vývojem dělostřelecké techniky. Modernizace opevnění a stavba nových pevností začala zejména po francouzské válečné výpravě...
|
|
| |
|
|
Stavebně-historický vývoj letohrádku Hvězda v Praze
Kupčová, Simona ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat stavební a historický vývoj letohrádku Hvězda v Praze. Bude porovnán projekt Ferdinanda Tyrolského s jednotlivými stavebními fázemi, na kterých se jako stavitelé podíleli Bonifác Wolmut ad. Pomocí zachovalých vídeňských projektů, které roku 1555 vytvořil arcikníže Ferdinand Tyrolský, dojde k detailnímu popsání objektu. Zmíněn bude i sám Ferdinand Tyrolský. Na základě toho bude možné posoudit současný stav architektury s počátečním projektem.
|
|
|
Otázky saské renesance
Ramešová, Michaela ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o tématu saské renesance s důrazem na její architektonické projevy v Čechách. Práce se zabývá praktickými otázkami, které slouží jako podklad pro teoretické úvahy. V první části je učiněn pokus o sestavení památkového fondu. Na základě poznatků získaných z přehledu názorů dosavadního bádání byla určena zařazovací metoda a proveden popis jednotlivých architektonických děl. Výsledkem byla typologická stratifikace a výčet charakteristických rysů památek české sasko-renesanční architektury. Následně jsou diskutovány obecnější otázky architektury saské renesance: její ovlivnění hrázděným stavitelstvím, vznik a úloha sedátkového portálu a role rodu Pernštejnů. Navržena je možnost souvislosti saské renesance a raně renesančních terakotových dílů. Druhá část práce pojednává o kontextu sasko-renesanční architektury. Nejprve podává přehled architektonického dění ve Francii prvních dvou dekád 16. století. Větší pozornost je věnována renesanční architektuře téhož století v Německu a zejména v Sasku. Součástí kapitoly jsou teoretické úvahy o podobě renesance v Záalpí. Práce také analyzuje specifika prostředí severozápadních Čech, kde architektura saské renesance vznikala, a to z hlediska geografického, ekonomického a sociálního, přičemž je zejména pojednáno o rodech...
|
|
|
Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku
Slavíková, Jana ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku" se primárně zabývá architekturou a výzdobou okrouhlého altánu v zahradách zámku Jindřichova Hradce v kontextu s jeho funkcí. Úvodní část je věnována historickému vývoji výstavby celého komplexu hradu, který byl v době renesance přestavěn na zámek. Hlavní část práce pojednává o popisu architektury, výzdobě a její ikonografii, zaměřuje se také na problematiku funkce stavby spojenou s jejím půdorysem i výzdobou. Dále jsou blíže uvedeni někteří architekti a stavebníci, a také objednavatel stavby pan Adam II. z Hradce. V dalším oddílu jsou pak dílčí části rondelu porovnávány s některými jinými stavbami v Čechách. Závěrečná kapitola popisuje problematiku kulturního života šlechty tehdejší doby.
|
|
|
Stavební proměny hradu a zámku Frýdlant v době renesance
Kobrsková, Markéta ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce "Stavební proměny hradu a zámku Frýdlant v době renesance" je zejména architektura hradu a zámku Frýdlant, stavební proměny tohoto sídla v době jeho vlastnictví rodem Redernů (od roku 1558). Předmětem práce je rovněž samotný rod Redernů a související stavební a objednavatelská činnost tohoto rodu ve Frýdlantu, spojená s významnou historickou postavou Melchiora z Redernu (1555-1600). Mezi významné objednávky z tohoto období patří například Kostel Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu, kde nechala Kateřina Redernová vybudovat pohřební kapli, která je vrcholným renesančním dílem. Tu vytvořil Erhard Heinrich a postavením této kaple byl pověřen Marcus Spazzio, stavitel frýdlantského Dolního zámku a dalších renesančních staveb. Pro ucelený přehled dějin hradu a zámku Frýdlant, je zde shrnuta historie jednotlivých rodů, které zde žily a ovlivnily jeho stavební vývoj. V práci jsem také naznačila problematiku nalezených sgrafit, o kterých jsem našla zmínku v restaurátorských zprávách.
|
host ::
RSS.